Fejetony, recenze, úvahy, básně, povídky, blbosti.
Jé ahoj blogu, kde ses tady vzal?

Nestačím se divit, co všechno tu je.
Mazat tu nic nebudu, vše zde publikované má svůj důvod, pokud jsem byla blázen (či snad ještě jsem?), je tenhle zápisník jakýmsi cenzurovaným svědectvím. Něco jsem již před několika lety musela promazat, to v době, kdy mě někdo "stókoval" a také v době, kdy se na mě nejmenované osoby snažily vyhrabat co nejvíc špíny. To, co tu zbylo, je zde záměrně, aby to tehdá tyto osoby neměly tak lehké, spoustu záležitostí je zde interních pro některé pravidelné (mnohdy bývalé) návštěvníky tohoto blogu a co se může zdát být opravdu nevhodné nebo přehnané, je detailně promyšlené se záměrem někoho oklamat, ovlivnit, někomu říct pravdu, někoho vytrestat, na něco vzpomínat, něco uchovat, někoho vyzdvihnout a hlavně spoustu lidí vyprovokovat,... proč se co a jak dělo už moc dobře nevím, ale čím hlouběji do archivu doklikáte, tím emotivnější a méně smysluplné najdete příspěvky. Překopávat to tu rozhodně celé nemíním.
Především je zde spousta narážek na skutečnosti, které nově příchozí nemůže v žádném případě pochopit.

A proč to píšu? Zkrátka si nestěžujte na případné krávoviny.

Leden 2008

Nejvíc nejluxusnější vtip ze všech :D

26. ledna 2008 v 12:17 | Bugynkaa |  Úsměv
První kázání
Čerstvě vysvěcený kněz má mít svoje první kázání, ale má takovou trému, že skoro nemůže mluvit.
Jeho starší kolega mu poradí :
"Já si před kázáním vždycky postavím vedle sklenice vody další sklenici- s vodkou. A když na kazatelně znervózním, usrknu si vodky a hned to jde líp."
Nováček se zařídí podle rady zkušenějšího a postaví si na okraj kazatelny dvě sklenice. Na začátku má skutečně strašnou trému, tak se napije.
A pak už to jde bez problémů on mluví a mluví a mluví. Když se vrátí do sakristie, najde na dveřích lístek :
1. Vodky si jen usrkávej, nelokej ji.
2. Přikázání je deset, ne dvanáct.
3. Apoštolů bylo dvanáct, ne deset.
4. Ježíš byl pomazaný, ne namazaný.
5. Jakub vsedl na svého osla, ne posla.
6. Ježíše Krista nenazýváme "Jéžou Ká."
7. Otec, syn a duch svatý nejsou "fotr","mladej"a "ten třetí
strašák".
8. David Goliáše zabil na první pokus, není tedy vhodné říkat, že mu dal lekci, na kterou Goliáš do smrti nezapomněl.
9. Kámen srazil Davida z jeho oslíka, ne oslíka z jeho Davida.
10. Svatému kříži se neříká "velký téčko".
11. Ježíš řekl : " Jezte, neb toto jest mé tělo", a nikoliv "sežerte si mě".
12. Panna Maria není "Marjána, co to nikdy nedělala".
13. Doporučené požehnání před jídlem nezní : Nakonec Japonec, díky Ti za ten dlabanec, ó Bože.
14. Hříšníci se posílají do pekla, ne do prdele.
15. Z kazatelny se chodí po schodech, nejezdí se po zábradlí !
JINAK TO BYLO NA POPRVÉ FAJN .

placky Evelynne

26. ledna 2008 v 12:11 | Bugynkaa |  Něco málo k hudbě
---Evelynne placky. Dvě varianty černá a bílá. Cena jedné je 20 Kč. Pokud budete mít zájem. Prosim napište nám na evelynne.management@seznam.cz - Jinak Evelynne placky jsou k dostání na všech jejich koncertech a je zde možnost si placky objednat na dobírku poštou. Stačí napsat a domluvíme se.--- (já osobně mám obě hihi ^.^ )
http://www.evelynne.net/shop.php

Hláška z Opičáku...

19. ledna 2008 v 11:03 | Bugynkaa |  Úsměv
(celý den házíme s Palou srdíčka)

hehe intimčo ve vopičáku

7. ledna 2008 v 22:43 | Bugynkaa |  Úsměv

Jeden z mých oblíbenějších vtipů... xD (typické)

5. ledna 2008 v 19:44 | Bugynkaa |  Úsměv
Pluje Čech, Němec a Rus na lodi a ztroskotaj na ostrově. Zajmou je
lidojedi a šaman říká:
"Dám každému z vás 2 skleněné koule a zavřu vás na týden do chatrče, když mi s těma koulema ukážete něco, co jsem ještě neviděl, tak vás nesežereme".
Po týdnu přijde k Rusovi, ten sedí uprostřed chatrče a koule se mu vznášej nad hlavou.
Šaman říká: "To už jsem viděl - sežrat".
Pak jde k Němci, tomu lítají koule po celý chatrči.
Šaman říká: "To už jsem viděl - sežrat".
Nakonec jdou k Čechovi... za chvilku šaman vyjde z chatrče ven, kroutí hlavou a říká:
"Tak to jsem ještě neviděl, ten debil jednu ztratil a druhou rozbil."

Návrat a útěk

5. ledna 2008 v 19:16 | Bugynkaa | 
Nedavno jsem se po dlouhé době vrátila na místo, kam jsem přestala z určitého důvodu chodit.
To místo je hřbitov.
Ten důvod je strach.
Teď si řeknete, jak originální, že mám oblíbené místo právě hřbitov, já za to nemůžu, že mě to tam vždy táhlo. Chodím na jeden takový starý (v centru Prahy mimo jiné), kde jsou krásné staré sochy (mnohé nemaj ruce a hlavy), otevřené hrobky (do jedné jsem málem spadla), zničené a rozkopané hroby porostlé břečťanem. Je tam opravdu hezky.
Jednou jsem tam tak sama brouzdala tím břečťanem a všimla jsem si pár náhrobků, co mě zaujaly. Na jednom bylo jméno mého známého, na druhém bylo jméno dítěte, co umřelo rok po narození, na třetím byl kluk. Zemřel asi v osmi nebo devíti letech. Většina pochovaných zemřelo kolem druhé světové války. Ani tyto tři nebyly výjimkou. Ten třetí chlapec tam měl fotku. Takovou moc starou, měl blonďaté vlasy a vypadal jak šťastné dítě (malý vraždící duch z klasického horroru). Musela jsem se na něj pořád dívat, zůstala jsem tam stát a koukala jsem na něj. Pak jsem raději šla rychlejším krokem pryč, na nějakou trochu hlavnější cestu tam. Kolem cesty byly krásné staré stromy se žloutnoucími listy, některé byly opadané. Jak jsem na velké cestě zpomalila a vnímala ty stromy, nutilo mě to přemýšlet nad tím klukem. Pak se zapojila moje zbytečně velká fantazie. Za sebou jsem uslyšela kroky, takové to šoupání po kamíncích, za mnou nikdo nebyl. Slyšela jsem dětský smích, strom kus přede mnou měl divné větve, akorát na to, aby se tam dalo vylézt a sednout do pohodlného místa. Přísahala bych, že tam seděl ten kluk, houpal nohama. Blonďaté vlasy a oblečení dítěte v době před druhou světovou. Pak zas ty kroky... šla jsem pryč.
Od té doby jsem tam nebyla. Vrátila jsem se tam (hmm z donucení jednoho člověka, že ano, díky Stando) v neděli, i když jsem se měla s kým bavit, vzpomněla jsem si na toho kluka a zase jsem slyšela ten smích. Zas ty kroky.
Zbytečně velká fantazie. Každopádně nešla zastavit.
Museli jsme jít pryč.
Nevím, jestli se tam budu chtít zas vrátit.
Možná někdy... s někým.
(Tento článek se snažím uveřejnit 5x denně od 25.12. snad se to dnes povede- zkouším 1. pokus-)

To prosím neměl být žert, ta slečna to myslela vážně

5. ledna 2008 v 19:14 | Bugynkaa |  Úsměv
(chtěla jsem ji trochu potrápit...)
(ale ono to prostě NEŠLO)
(chci dále poznamenat, že nenarážím a netvrdím na to, že každému EMU či snad fanynce TH musí být 12-14 let. Netvrdím, že všechny EMÁTKA musej nutně fandit TH a obráceně)

(tenhle debilní článek se sem snažím dát od 28.12.07 a furt to nešlo, tak jsem zvědavá)