Fejetony, recenze, úvahy, básně, povídky, blbosti.
Jé ahoj blogu, kde ses tady vzal?

Nestačím se divit, co všechno tu je.
Mazat tu nic nebudu, vše zde publikované má svůj důvod, pokud jsem byla blázen (či snad ještě jsem?), je tenhle zápisník jakýmsi cenzurovaným svědectvím. Něco jsem již před několika lety musela promazat, to v době, kdy mě někdo "stókoval" a také v době, kdy se na mě nejmenované osoby snažily vyhrabat co nejvíc špíny. To, co tu zbylo, je zde záměrně, aby to tehdá tyto osoby neměly tak lehké, spoustu záležitostí je zde interních pro některé pravidelné (mnohdy bývalé) návštěvníky tohoto blogu a co se může zdát být opravdu nevhodné nebo přehnané, je detailně promyšlené se záměrem někoho oklamat, ovlivnit, někomu říct pravdu, někoho vytrestat, na něco vzpomínat, něco uchovat, někoho vyzdvihnout a hlavně spoustu lidí vyprovokovat,... proč se co a jak dělo už moc dobře nevím, ale čím hlouběji do archivu doklikáte, tím emotivnější a méně smysluplné najdete příspěvky. Překopávat to tu rozhodně celé nemíním.
Především je zde spousta narážek na skutečnosti, které nově příchozí nemůže v žádném případě pochopit.

A proč to píšu? Zkrátka si nestěžujte na případné krávoviny.

Listopad 2009

Pěkná básnička :-D

24. listopadu 2009 v 10:18 | Bugynkaa |  Úsměv
Pondělí
Já jsem Květa, děva lepá,
můj manžel má jméno Pepa.
K půvabům mým je však slepý
ve dne v noci v práci dřepí.
Prostě se jen v práci fláká,
tak mne pokec silně láká.
Přezdívku mám přímo skvělou:
Tady Myška! Kluci, helou...!
Ozval se mi chlapů ranec.
Nejvíc mě však láká Kanec.

Úterý
Zas jsem byla na Atlasu,
Kanec chválil moji krásu.
Jen co padlo slůvek lásky!
Žádný kecy, žádný zkazky,
vyjevil mi city svoje,
na oplátku zvěděl moje.

Středa
Kaneček má mluvu jemnou,
dvě hodiny tokal se mnou.
Oznámil mi zprávu cennou:
rozvede se se svou ženou!
Jakýpak s tím saky paky:
rozvedu se s Pepou taky!

Čtvrtek
S Pepou bude proces krátký.
Vše je v rukou advokátky.
Večer potom, v nočním času,
kecám s Kancem na Atlasu.
Po třech pivech jsem jak dělo,
toužím poznat jeho tělo.

Pátek
Překonávám těžkou krizi:
do práce až Pepa zmizí!
Jen opustil naši sluji,
na Atlas se připojuji.
Pod zámkem mi Kanec znova,
šeptá hrozně krásná slova.
Ještě v noci žehlím blůzku.
Zítra máme totiž schůzku!

Sobota
Máme sraz na Václaváku.
Kanec přijde v šedým saku.
Navíc bude držet růži.
Vzrušením mám husí kůži!
Pak ho spatřím. Třeštím oči.
Mrtvice snad po mně skočí!
V tu ránu se vzteky klepu,
před sebou mám svýho Pepu...

D. Landa - Zapalte hranici

1. listopadu 2009 v 10:53 | Bugynkaa |  Něco málo k hudbě
Ke kříži
a k ženám obracej oči rytíři.
Železná stráž,
jednoho chtěla jsi a tak to máš.
Pro jednu noc
s rytířem letí ti anděl na pomoc.

Zapalte hranici směle!
Pro čarodějnici, skvěle
bude hořet plamenem její šat.
Upalte bídnicí, měla
rytíře v ložnici, chtěla
šlechtice očarovat.
A když se bude smát,
že s kým chce může spát,
smrt ji tak vykoupí z hříchu.
Teď má co měla mít,
v plamenech najde klid.
Ztrestejte tu její pýchu.

Bylo jich víc, komu jsi tělo dala,
každýho jsi za to vroucně milovala.
Proto dneska mastnej dým k nebi
stoupá.
Ty jsi jenom holka malá, hloupá.
V srdci tvým a na nebi se stáhly
mraky,
matko představená zkuste si to
taky.

Zapalte hranici směle!
Pro čarodějnici, skvěle
bude hořet plamenem její šat.
Upalte bídnicí, měla
rytíře v ložnici, chtěla
šlechtice očarovat.
A když se bude smát,
že s kým chce může spát
smrt ji tak vykoupí z hříchu.
Teď má co měla mít,
v plamenech najde klid.
Ztrestejte tu její pýchu.

Ke kříži
a k ženám obracej oči rytíři.

Vítr teď na louce docela,
rozfoukal hromádku popela.

D. Landa - Vodrhovačka

1. listopadu 2009 v 10:49 | Bugynkaa |  Něco málo k hudbě
Chtěla strašně ho chtěla,
že je vrah nevěděla.
U baru stál a na ní se smál.
Teplo vniká do těla.

Hudba pomalu ztichá,
cosi u srdce píchá
jako bych tě znala spoustu let,
ona jen tiše vzdychá.

Knírek, slamáček, z doutníku dým,
je to vrah, slečinko, nechoďte s ním,
kde sranda končí, průser začíná,
strašnej řev, černá krev,
tráva je peřina studená.

Svět se s ní jenom točí,
pro jeho hezký oči.
Vyšli ven na vzduch tam prej bude
líp.
On k lesu směle vykročí.

Na trávu jí pak skolí,
to jí příjemně bolí,
rudý rty zašeptaly do noci,
že prej může cokoliv.

Knírek, slamáček, z doutníku dým,
je to vrah slečinko nechoďte s ním,
kde sranda končí, průser začíná,
strašnej řev, černá krev,
tráva je peřina studená.

Chtěla strašně ho chtěla,
že je vrah nevěděla,
tak nad ní stál a tiše se smál
cosi vniká do těla.

Do břicha se dýka noří,
romantika se boří,
slinivka játra a fuj a tak dál
křiku jako když hoří.

Knírek, slamáček, z doutníku dým,
je to vrah slečinko nechoďte s ním,
kde sranda končí, průser začíná,
strašnej řev, černá krev,
tráva je peřina studená, pitomá.

Zas tu svini nechytli,
zabil a už je v pytli,
pálivej polibek na dobrou noc,
ještě než na to vlítli.

Holky nevěřte slibu,
děláte velkou chybu,
někde pak v noci v cizí moci,
bez pomoci.

A co?

1. listopadu 2009 v 1:20 | Bugynkaa |  - Mé já a moje osobnost
Abych reagovala veřejně... Že mě nemá rádo více lidí? Vždyť to je účel. Sice se mi to poslední dobou zas tak dobře nevede, protože 4 osoby, co mě nemohly vystát se chtějí usmířit, ale snad to nebude tak zlé. :-D
Hledáme nováčky :-D
A že si mě oblíbilo tolik lidí, za to já nemůžu. Bohužel jich je stále víc, co mě má rádo. Svět je krutý a kdo závidí, ať se zkusí zapřemýšlet.