Fejetony, recenze, úvahy, básně, povídky, blbosti.
Jé ahoj blogu, kde ses tady vzal?

Nestačím se divit, co všechno tu je.
Mazat tu nic nebudu, vše zde publikované má svůj důvod, pokud jsem byla blázen (či snad ještě jsem?), je tenhle zápisník jakýmsi cenzurovaným svědectvím. Něco jsem již před několika lety musela promazat, to v době, kdy mě někdo "stókoval" a také v době, kdy se na mě nejmenované osoby snažily vyhrabat co nejvíc špíny. To, co tu zbylo, je zde záměrně, aby to tehdá tyto osoby neměly tak lehké, spoustu záležitostí je zde interních pro některé pravidelné (mnohdy bývalé) návštěvníky tohoto blogu a co se může zdát být opravdu nevhodné nebo přehnané, je detailně promyšlené se záměrem někoho oklamat, ovlivnit, někomu říct pravdu, někoho vytrestat, na něco vzpomínat, něco uchovat, někoho vyzdvihnout a hlavně spoustu lidí vyprovokovat,... proč se co a jak dělo už moc dobře nevím, ale čím hlouběji do archivu doklikáte, tím emotivnější a méně smysluplné najdete příspěvky. Překopávat to tu rozhodně celé nemíním.
Především je zde spousta narážek na skutečnosti, které nově příchozí nemůže v žádném případě pochopit.

A proč to píšu? Zkrátka si nestěžujte na případné krávoviny.

Únor 2010

Muž vs žena, jak pravdivé xD

21. února 2010 v 12:10 | Bugynkaa |  Úsměv

TAKOVÝ BĚŽNÝ ÚRAZ

Rozdíl mezi mužem a ženou, když se říznou do prstu ……..


ŽENA- pomyslí si "auvajs", strčí prst do pusy, aby krev neukápla, druhou rukou si zalepí ránu a pokračuje v práci.


MUŽ - zařve "doprdele" a …

- Natáhne ruku co nejdál od sebe.
- Dívá se jiným směrem, protože nesnáší pohled na krev.
- Volá o pomoc.
- Vytřeštěně zírá na flek, který se dělá na koberci.
- Musí se posadit, protože mu začíná být divně.
- Na pomoc spěchající partnerce dramaticky vysvětluje, že si právě málem amputoval ruku.
- Odstrčí nabízenou náplast, protože se mu zdá malá na to jeho obrovské zranění.
- Tajně nalistuje v "domácí zdravovědě" stránku o tom, jakou ztrátu krve může člověk přežít, zatímco vy běžíte do lékárny pro větší náplasti.
- Chce k večeři veliký steak, aby obnovil tvorbu krevních buněk.
- Vyžaduje nutně pár piv proti stresu a bolesti.
- Odlepí náplast, aby se podíval, jestli rána ještě krvácí, zatímco vy jdete k benzínové pumpě pro plechovkové pivo.
- Tak dlouho mačká ránu, až z ní opět začne crčet krev.
- Vyčítá vám, že jste náplast nenalepila pevně.
- Fňuká, když mu odstraňujete starou náplast a lepíte novou.
- Kvůli svému zranění s vámi tento večer nemůže jít do kina.
- Místo toho se utěšuje Evropským pohárem, který náhodou běží v televizi - vy se zatím snažíte vyčistit flek z koberce.
- V noci často rozsvěcuje, aby se přesvědčil, že mu nenaskakují podezřelé skvrny, které svědčí o otravě krve.
- Příští den je strašně ospalý a podrážděný.
- Vezme si dopoledne 2 hodiny volno, aby navštívil lékaře, který vyloučí otravu krve.
- Odpoledne si pro jistotu dá ruku převázat blonďatou sekretářkou a užívá si její soucit.
- S tlustým obvazem jde večer do hospody a frajersky říká, že ta "maličkost" opravdu nestojí za řeč!

Naprosto přesné

20. února 2010 v 18:08 | Bugynkaa |  - Mé já a moje osobnost
Tommy (18:07:29 20/02/2010)
Nevis co se mu honi hlavou

Bugynče (18:07:35 20/02/2010)
hovna


To je vlastně černý humor...

15. února 2010 v 20:01 | Bugynkaa |  Úsměv
Jdou Topolánek s Paroubkem po silnici a najednou jim cestu zkříží had.
Paroubek hned přiskočí a hada zabije.
Topolánek: "Co jsi to udělal? Nemůžeš zničit každého, kdo se
nám postaví do cesty. Je demokracie a každý má právo jít svou
vlastní cestou."
Jdou dál a najednou začne před nimi poskakovat žába.
Topolánek zrychlí a jediným šlápnutím ji rozmáčkne na kaši.
Paroubek nechápavě kroutí hlavou: "Ale před chvílí jsi povídal,
že každý může jít svou vlastní cestou...!"
Topolánek: "Ano, ale mají se plazit, a ne si vyskakovat!"

Uvědomění

13. února 2010 v 10:41 | Bugynkaa |  - Mé já a moje osobnost
Zatímco mě nemaj lidi rádi proto, že mám něco (cokoli) lepšího než oni (prsa, více přátel, přítele, vlasy, blond barvu, váhu, sukně, xichty, úvahy,... opravdu cokoli), já nemám ráda určité lidi proto, že jim na mně pořád něco (cokoli) vadí (prsa, přátelé, přítel, vlasy, blond barva, váha, oblečení, úvahy,... opravdu cokoli) a snaží se to svést na něco jiného, většinou něco absolutně nesmyslného a nepravdivého, protože nedokáží otevřeně přiznat, co jim vadí ve skutečnosti.

Z toho vyplývá, že já vlastně nejsem nesnášenlivý člověk.

To není tak špatné.