Fejetony, recenze, úvahy, básně, povídky, blbosti.
Jé ahoj blogu, kde ses tady vzal?

Nestačím se divit, co všechno tu je.
Mazat tu nic nebudu, vše zde publikované má svůj důvod, pokud jsem byla blázen (či snad ještě jsem?), je tenhle zápisník jakýmsi cenzurovaným svědectvím. Něco jsem již před několika lety musela promazat, to v době, kdy mě někdo "stókoval" a také v době, kdy se na mě nejmenované osoby snažily vyhrabat co nejvíc špíny. To, co tu zbylo, je zde záměrně, aby to tehdá tyto osoby neměly tak lehké, spoustu záležitostí je zde interních pro některé pravidelné (mnohdy bývalé) návštěvníky tohoto blogu a co se může zdát být opravdu nevhodné nebo přehnané, je detailně promyšlené se záměrem někoho oklamat, ovlivnit, někomu říct pravdu, někoho vytrestat, na něco vzpomínat, něco uchovat, někoho vyzdvihnout a hlavně spoustu lidí vyprovokovat,... proč se co a jak dělo už moc dobře nevím, ale čím hlouběji do archivu doklikáte, tím emotivnější a méně smysluplné najdete příspěvky. Překopávat to tu rozhodně celé nemíním.
Především je zde spousta narážek na skutečnosti, které nově příchozí nemůže v žádném případě pochopit.

A proč to píšu? Zkrátka si nestěžujte na případné krávoviny.

Červen 2011

Fejeton na téma, o kterém nechci psát

21. června 2011 v 12:44 | B |  Vyjadřuji se
Jednoho krásného večera, kdy jsem si uvědomila, že mám čas, mě přepadla chuť napsat si cvičně jeden dva fejetony. Ale jak jsem se rozhlížela kolem sebe, svědomí mě nutilo uznat, že moje inspirace se kamsi vytratila. To mám opravdu psát o reklamách, exotech v centru Prahy, nebo snad o zápachu na veřejných toaletách? Po zralé úvaze se vzdávám, postrádám nervy na to, abych upozorňovala majitele kaváren, hospod a restaurací, aby na záchodech zavedli zamykání. Když k vám do kabinky vleze opilec, nebo dokonce uklízečka, nemůžete se divit, že myšlenky na fejeton končí samým překvapením doslova v hajzlu. A když už teda úklidová četa vejde do kabinky, mohla by tam nechat toaletní papír. Nerozčilovat se nad existencí individuí v městské hromadné dopravě, není nutno znovu upozorňovat, že když musí smrdět alkoholem, mohli by se alespoň chovat tišeji s ohledem na jedince jedoucí z práce. Není nutno upozorňovat, protože oni jsou přesně ti, kdo si tuto poznámku nikdy číst nebude. A co se týče reklam, není nic, co by vás mohlo uvolnit, než si při večeři pustit televizi. Protože při mletém se špagetami a zeleninou se nejlépe poslouchá o plesnivých nohou, dětských průjmech, v lepším případě dá dá dá dneska všechno už se dá a v horším případě o tvrdých psích hovínkách. Já o ničem z toho nechci psát, ale i tak jsem stihla vše potřebné zkritizovat.

Cinema City Galaxie

11. června 2011 v 22:45 | B |  Hodnocení (recenze)
Cinema City Galaxie se nachází v Praze na Hájích, jedná se o několik promítacích sálů s malou kavárničkou, občerstvením a záchodkama.
Umístění je důmyslně u metra a nechybí ani parkoviště a KFC.


Co se promítacích sálů týče, většina je jich menších, což vůbec neubírá na zážitku z filmu, nevýhodou jsou starší sklápěcí sedačky, tj. když nám něco vypadne omylem z kapsy a my se zvedneme, sedačka se vrátí zpět do původní pozice. Že nám něco vypadlo, zjistíme až po tom, co prohledáme zem.
Kvalita promítání je opravdu průměrná, běžně se stává, že jsou sem tam vynechané titulky u filmů v původním znění, že se obraz přeruší a běží jen zvuk, že se sekne jak film tak zvuk, že zapomenou film pustit, po promítání zapomenou v sále rozsvítit a že to přeženou s klimatizací.
Nicméně vstupenky jsou levnější než v Palace cinema a konkrétně na Hájích v Galaxii nikdy není sál úplně narvaný lidmi.

Záchody, odstavec sám pro sebe.
Zápach: příjemná vůně čistících prostředků. Design: hezké provedení. Čistota relativní, že po sobě někdo neumí spláchnout není vina uklízečky. Toaletní papír byl doplněn, na druhou stranu nepatřil materiálem mezi měkké a příjemné. Vodovodní kohoutky fungujou podle nálady, je naprosto běžné, že ze sebe uděláte debila, když budete chodit od umyvadla k umyvadlu a zkoušet mačkat a hýbat s kohoutkem a hledat senzory, ale nebudete první ani poslední. Alespoň mýdlo hezky voní a je ho dostatek. Na těchto toaletách nenaleznete fronty v žádném případě, je zde opravdu velké množství kabinek. Posledním bodem je sušení rukou, kde preferuji ubrousky, tady jsou bohužel hlučné a neefektivní osoušeče.
Fronty u kas bohužel bývají dlouhé, nemusely by, ale když z několika pokladen fungují dvě a je pátek večer, tak je třeba vyjít o něco dřív, abyste film stihli.